 |
August SedláčekSmrt Svatoplukova
Svatopluk, kníže moravský, nezemřel na svém dvoře; nýbrž zmizel jednou ve vojště svém a žádný ho potom nespatřil. Zle tížilo jej svědomí, že se nevděčně zachoval k císaři Arnulfovi, kmotru svému, jenž mu pomohl ke vládě nad Čechami a Slovenskem. Tedy o půlnoci, posadiv se na koně, vytratil se z ležení a jel až na místo řečené Záboř, ve velkých a širých lesích ležící. Tu totiž prodlévali tři nábožní poustevníci, kterým byl Svatopluk postavil kostelík. Přišed na místo, zabil v houští koně svého, a zahrabav meč a odloživ knížecí roucho, vzal na se roucho poustevničí. S podivením patřili poustevníci na nového druha, jehož nikdo neznal.
Dokud živ byl, nikomu neprojevil, kdo je, ale když poznal, že se hodinka jeho blíží, ihned řekl, kdo je, a pokojně a v bázni boží zemřel.
|
